SMALT ART VÍTKOVICE 2013

 SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE

 Vážení přátelé, milí fandové umění,

i v letošním roce se poslední květnový týden v hale smaltovny společnosti Vítkovice Po­wer Engineering konalo neobyčejné výtvarné sympozium s názvem VÍTKOVICE SMALT ART. Tam, kde se jindy vyrábějí plechy pro smalto­vané nádrže, se najednou tvořila netradiční a světově ojedinělá výtvarná díla.

Výrobní hluk ve strojírenské továrně už po­osmé nahradila tvůrčí atmosféra, průmyslo­vá šeď začala hrát všemi možnými barvami a pracovníky vystřídali umělci ze všech koutů České republiky, Slovenska i Německa. Kromě národnosti se nám mixovaly taky nejrůznější profese, umělecké přístupy i vyjádření. Přivítali jsme zkušené tvůrce, jejichž věhlas sahá da­leko za hranice naší země, stejně jako mladé nadějné umělce. Téměř všichni z pozvaných hostů se přitom se smaltem setkali poprvé v životě. Není se čemu divit, na světě jsou totiž jen tři místa, kde umí takovéto velkoformáto­vé smalty vypalovat. Účastníci se seznamovali s neznámou a tak trochu tajuplnou technikou, napětí a otazníky střídala spontánní radost z povedených děl. Každý z nich se na smalt díval jinýma očima, ovlivněn svou vlastní tvor­bou v každodenním životě. Vznikla tak vskut­ku neobyčejná díla „šmrncnutá“ sochařstvím, fotografií, figurální malbou nebo ilustrátor­stvím.

Navíc se už stává tradicí, že samotné sympo­zium obohacujeme i o další mimořádné umě­lecké počiny. V loňském roce jsme do Ostravy dostali originální street-art, letos jsme zase odhalovali pět soch nejvýznamnějších čes­kých soudobých sochařů. Prostranství mezi fabrikou a hlavní dopravní tepnou ve Vítko­vicích ozdobila socha Karla Nepraše Kráčejí­cí, Černobílá plastika Karla Malicha, Stavba č. 25 Stanislava Kolíbala, Klec Aleše Veselého a Židle od Magdalény Jetelové. První čtyři se na pouť do Ostravy vydaly z Národní galerie v Praze, poslední jmenovanou její autorka, fotografka, sochařka, výtvarnice konceptu­álních projektů a účastnice letošního Smalt Artu Magdaléna Jetelová, ušila na míru pří­mo do prostředí Vítkovic. Naše město se tak jako jedno z mála v republice může pyšnit díly této výjimečné umělkyně, která vystavovala a uznání si získala po celém světě a která je nositelkou těch nejvyšších výtvarných oceně­ní. Ostravská Kráčející židle je přitom světový unikát - vítkovičtí projektanti a technologové vymysleli jedinečnou vylehčenou konstrukci a pracovníci na dílnách tento atypický výrobní proces bravurně zvládli. Socha byla příznačně vytvořená z plechů, které běžně slouží k výro­bě komponentů pro energetiku. Teď se ve své zrezivělé šestitunové kráse stala jedinečným architektonickým prvkem jinak především in­dustriálního městského obvodu. Dovolte mi na tomto místě i malé pozvání - až do konce října probíhá v olomouckém Muzeu moderní­ho umění výstava Magdaleny Jetelové s ná­zvem (Des)orientation, ze které jsem já osob­ně byl nadšený. Určitě stojí za podívání.

Mám velkou radost, že se nám opět podaři­lo spojit zdánlivě nespojitelné, průmysl jsme ozvláštnili špičkovým uměním a dostali jej do světa, na ulici, prostě mezi lidi. Rád bych proto závěrem poděkoval. Nejdříve všem umělcům, že se nezalekli a do netradiční tvorby se pustili s odvahou, vervou a nadšením, které přines­lo skvělé výsledky. Ivaně Štenclové, kurátorce sympozia, která celou akci zvládla s naprostou profesionalitou a už potřetí ukázala, že je pro­stě špička ve svém oboru. Taky všem lidem, kteří si přišli smalty prohlédnout na Den ote­vřených dveří a se kterými se doufám potkám také na výstavě v galerii v Multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích. Smalty tam k vi­dění budou celé prázdniny, tak určitě přijďte.

Ing. Jan Světlík, předseda představenstva a generální ředitel VÍTKOVICE, a. s.

 

MAGDALENA JETELOVÁ

Obdivovala jsem vždy smaltované popisy ulic ve městech a nádherné znaky smaltů Marcela Brotherse, značení ostravských cest, ulic či fasád, jsem si spojovala a označovala kresbou pomocí stále presentních roztomilých a kuriosních vysokozdvižných a jiných vozíků. Ale největším překvapením pro mě byly jiné cesty naprosto nečekaných  zápasů. Zápasy malby ve Vítkovicích.

Symposium smaltu naprosto předčilo mé očekávání svou nezkrotností a vytrvalostí všech zúčastněných. Každým dnem se zvyšovalo napětí u výpalů a střídání nálad se rovnalo neočekávaným změnám barev malovaných portrétů. Smalty nás pohltily svými rozmary.

Napínavý zápas o něžné valéry portrétů, které se každým výpalem měnily v zarputilé namodralé odpůrce, vybízely mě k otázce, po  kolikátém výpalu by zcela vymizely ze smaltovaných ploch plechů. Ale jejich proměny byly  fascinující a přímo provokovaly  výměny pohledů zesinalých  umělců a odborníků, s úsměvy krásných ďáblu vylézajících z pece.

Neustálá překvapení stupňovala rychlost nových nápadů v míchání barev, obtisků, rytí a vytí nových ušatců. O výstřelech barev nemluvě, kdy z tlusté barvy se do rána stal jen tenoučký valér, či vzpomínka na barvu, či zmizelé škrábance.

Naštěstí se u nás objevovaly stále více úsměvy a debaty o  agresivitě i jistém požírání či kanibalství barev, se staly milým doplňkem v různobarevně živých hospodách Ostravy.

Fascinace nové vize Ostravy a její vitalita nás všechny vším okouzlila!

Magdalena Jetelová

 

SLOVO KURÁTORA

I když je toto sympozium každoročně postaveno na stejných základech, nedá se z mého pohledu nikterak hovořit o jednotvárnosti či stereotypu.  I přes totožné prostředí, podmínky a vyhrazený čas, je SMALT ART VÍTKOVICE vždy svébytný a unikátní. Nejedná se pouze o samotnou nevyzpytatelnou technologii, ale hlavně o aktéry - umělce, kteří tvoří jak svá díla, tak neopakovatelnou emotivní a kreativní atmosféru. 

Je zajímavé sledovat stále se opakující průběh této akce- první seznámení se s průmyslovou halou, následné rozpaky a spousta otázek, kontakt s materiálem, zklamání po prvním výpalu, experimenty a pokusy, radost z práce, odhodlání, vysoké tvůrčí nasazení a zdárný výsledek. Je pro mě krásné absolvovat s malíři, sochaři, grafiky či architekty všechny etapy. Vím, že je nezbytné celým procesem projít, nelze určitou část vynechat anebo přeskočit.

Letos se umělci do práce pustili s velikým elánem a odhodláním. Jsem přesvědčena, že se všichni, během týdne, s novou, nelehkou technologií utkali s grácií a při jakémkoli nezdaru nepolevili ani nezaváhali. Různorodost a rozmanitost - v rámci tohoto ročníku vzniklo na 260 děl.

Inovativním prvkem bylo překročení hranic smaltu jednoho formátu, čili práce s více podklady najednou. Zrodila se tak monumentální díla, plošná uskupení dvou či šesti barevně pojednaných plechů. Zde se v přímé linii nabízí využití těchto ucelených souborů v architektuře. Věřím, že se brzy smalt stane velmi atraktivním elementem pro nově vznikající veřejné anebo soukromé stavby. Jeho vzácné vlastnosti, ho k tomuto účelu přímo předurčují a nemá ve své rovině obdoby.

Každoročně jsem atmosférou sympozia okouzlena a mám upřímnou radost z toho, že se tento projekt odehrává v Ostravě. K práci a manipulaci se sto kilogramy vážícími plechy je, kromě technického zázemí, potřeba i odborného personálu, bez jehož zkušeností a ochoty by projekt uskutečněn nebyl. Troufám si tvrdit, že se letos zaměstnanci Smaltovny a výtvarníci zharmonizovali skvěle.

Děkuji všem umělcům, kteří se sympozia SMALT ART VÍTKOVICE 2013 zúčastnili, za vstřícnost, ochotu a otevřený přátelský přístup.

Ivana Štenclová, kurátor a umělecký ředitel sympozia SMALT ART VÍTKOVICE 2013